AML zákon definuje tzv. povinné osoby, kterým nařizuje se aktivně podílet na prevenci proti praní špinavých peněz. Jde o podnikající nebo nepodnikající osoby (fyzické nebo právnické), které jako součást svého podnikání nabízí služby, které by se mohly stát terčem nekalého obchodování. Mezi tyto povinné osoby patří mimo jiné např. banky, finanční instituce, provozovatelé hazardních her, notáři, exekutoři, advokáti, aukční síně a v neposlední řadě realitní kanceláře a realitní zprostředkovatelé, kteří obchodují s nemovitostmi.
Konkrétně se jedná o Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu č. 253/2008 Sb., který za tímto účelem ukládá výše uvedeným osobám plnit tzv. AML povinnosti (AML = Anti-Money-Laundering). Mezi tyto povinnosti patří především identifikace a kontrola klienta. V následujícím článku se podíváme na to, jak správně provádět identifikaci klienta a kdy je nutné přistoupit k jeho kontrole.
Úvodem je nutné zmínit, že tento zákon nelze brát na lehkou váhu. K AML povinnostem je třeba přistupovat odpovědně. Důvodem jsou vysoké sankce za přestupky – konkrétně za nesplnění povinnosti identifikace klienta nebo kontroly klienta lze uložit dle AML zákona povinné osobě pokutu až do 10 000 000 Kč.
Jaký je rozdíl mezi identifikací a kontrolou klienta?
Identifikace klienta je nutný základ, kdy ověřujeme totožnost klienta a kontrolujeme sankční seznamy. Za jakých podmínek je nutné identifikaci provést vysvětlujeme níže.
Při kontrole klienta již zjišťujeme původ peněz nebo majetku, kterého se obchod týká. Podstatou je ověřit, zda transakce nepředstavuje podezřelý obchod, jehož účelem je praní špinavých peněz, případně získání prostředků pro financování terorismu.
Kompletní informace naleznete zde.
